Hanba veterinářům

23.04.2010 20:50

Lidská rasa, to je tedy pěkná verbeš, to vám povím! Den co den potkávám dvounožce, usmívají se na mě, pořád samé "ťuťuťu, ty jsi ale pěkné štěňátko" a "jezíísííí, to je ale klááásnééé miminečko" a pesví co ještě. A pak vám takhle jdu s paňuchou zase na prochajdu. Mělo mě varovat, že místo obvyklé procházky klidnými místy naší čtvrti, mě vede na tramvajovou zastávku. Ale co, řekl jsem si, že mě zřejmě čeká zase nějaký pěkný výlet. Třeba Stromovka. No a co myslíte? Odvedla mě do nějakého baráku, kde to už od vchodu vonělo všelijakými zvířátky - spousty pejsků mi tam nechalo varovný vzkaz (něco jako "sem za žádnou cenu nechoď), tak jsem se preventivně přimáčknul k zemi a rozhodl se, že se ani nehnu. Bohužel mě ta moje pěkně vytáhla do náruče a odnesla do místnosti, kde se choulilo pár dalších pejsků a dva prapodivní chlupatí tvorové s dlouhými ocásky a pěkně dráždivou vůní. Podlehl jsem klamné naději, že přeci jen nebude tak zle a jal jsem se proto poznávat všechny přítomné dvounohé i čtyřnohé tvory. Potud to ještě šlo. A pak najednou zrada. Nějaká dvounožka v bílém plášti mě odvedla do vedlejší místnosti, pěkně mě pomuchlovala (však říkám, že jsem k zulíbání) a pak mi najednou zvedla ocásek a... změřila mi teplotu - takhle to tedy vysvětlovala panička, ale pejskové všeho světa, řekněte mi, copak tohle je humánní přístup??! Aby toho nebylo málo, bedlivě mi prozkoumala ouška, očka, prohmatala bříško..a ve finále se vytasila s velkou injekční stříkačkou. To se mi tedy vůbec nelíbilo a hbitě jsem se snažil kroutit na všechny strany, aby si tu obrovskou jehlu zapíchla nejlépe do sebe. No, nepovedlo se. Pro efekt jsem několikrát zoufale kníknul a jako splašenej jsem se rozběhl ze stolu dolů. V tu chvíli jsem byl docela i rád, že panička byla na podobnou akci připravená, takže mě zachytila v letu a zachránila mě tím před několikačetnou zlomeninou všech končetin. Nakonec mě ještě šoupli na váhu, to prý aby viděli, jak pěkně rostu. Asi pěkně, si myslím.. 6,88 kg, to je slušný výkon, no ne? Tím byla pro mě návštěva v "domě hrůzi" ukončená a já se pěkně svižně rozběhl k domovu. Aby bylo jasno - příště to se mnou tak jednoduché mít nebudou!:)