Jak jsem zlobil, aneb jak dostat paničku do blázince

První, co jsem po probuzení spatřil byla panička držící v ruce knihu s trapným nápisem "Výchova štěněte" a tak jsem se rozhodl vyzkoušet, jak moc je má drahá dvounohá majitelka sečtělá a připravená na výchovu milé hyperaktivní borderky. Hned úvodem vám prozradím výsledek - vůbec!..Celý den jsem dělal všechno, co by jí mohlo rozčílit. Bez ustání jsem skákal do postele, kradl pantofle, okusoval stůl.. a když už jsem nemohl přijít na nic nového, co by zabralo - kousnul jsem jí do palce. Musím tedy přiznat, že se zpočátku docela držela. Ale s postupujícím časem jakoby se její trpělivost zmenšovala, začaly jí poněkud rudnout oči a dostala jakýsi podivný třes do rukou. Abych ji přesvědčil, že knihy o výchově štěněte jsou jen braky, kterými se rozumný dvounožec neřídí - pro jistotu jsem si s tou knížkou pohrál. Obávám se, že teď už se toho z ní moc nedozví:)

Pesvíproč jsme dnes šli do postele (tedy já do pelechu) nějak brzy..