Začátky dogfrisbee

Ráno raníčko panna vstala a hned mě na procházku vzala:) Bylo sice trochu mokro, ale i tak jsem si parádně zařádil s desetiměsíčním Matesem, postrachem všech čistotných páníčků. Ta moje dvounožka se našemu řádení vesele smála, nutno ale říci, že jen do doby, kdy si všimla mého značně zašpiněného vzhledu. Z černobílého téměř výstavního borderáka se v mžiku stal hnědočerný vořech s unikátními skvrnami od slin a velkým obtiskem místní louže na boku. Celou cestu z procházky měla paňucha zamyšlený výraz a její oči nevěstlily nic dobrého. A taky že jo! Hned jak jsme přišli domů, vzala mě do náruče a položila mě do takové velké bílé mísy, do které občas paňucha i zbytek domácnosti lezou. Nemohl jsem si nevšimnout, že odtud odcházejí navonění jak fenka před výstavou. Panička pustila vodu a už to jelo. Pokusil jsem se sice vyskočit, ale okraje děsně klouzaly a navíc mě panička vcelku šikovně držela. A tak jsem si jen útrpně sednul a čekal, až na mě přestane ta divná věc cákat vodu. Nakonec přestala, paňucha mě vyndala, vysušila a já se celý nakrknutý běžel oklepat doprostřed obýváku. Jediné, co mě na celém incidentu těší je, že už by mě zase vlastní maminka poznala.

Odpoledne panička na pár hodin zmizela a když se vrátila, držela v ruce cosi podobného létajícímu talíři. Nijak moc mě to ale nezajímalo, těšil jsem se ven a tajně jsem doufal, že se půjdeme mrknout na psí louku. Psí bůžek měl zřejmě dnes dobrou náladu a tak moje přání vyslyšel. Na louce ale vyjímečně nebyl žádný kámoš na hraní a tak jsem se začal více zajímat o ten talíř, co nesla paňucha. Chvíli si s ním sama pohrávala a nechtěla mi ho půjčit, až jsem si ho přeci jen vybojoval a chvíli jsme se o něj tahali. Pak mi ho párkát kutálela po zemi a já ani nevím jak, ale zničeho nic jsem ho začal honit, chytat do tlamy a nosit zpátky paničce. Možná na tom měly jistý podíl i piškotky, které měla paňucha u sebe. Každopádně mě to ale docela chytlo a začalo mě to bavit. V nejlepším panička talíř uklidila a už mi ho nechtěla půjčit. Tak teď se těším, až ho zase příště vezme sebou!